V Globusu se na všem domluvíme a vždycky je tady co dělat

Marcela Levinská pracuje v čakovickém řeznictví Globus už od roku 2013. Za ty roky si vyzkoušela téměř všechnu řeznickou „dřinu“. Podle jejích slov, je mnohem lepší, když se v práci nenudíte. Víte proč?

Práce v řeznictví pro Vás není nic nového. Je to tak?

Ano, než jsem začala pracovat v Globusu, pracovala jsem jako obsluha v řeznictví jednoho soukromníka. 

Malý soukromník a velký Globus. V čem se to liší?

Řeznictví, kde jsem pracovala před tím, byl takový malý podnik. Když to porovnám s Globusem, tak tam nechodilo ani moc lidí. Většinou hlavně dělníci na svačiny a na obědy. Často se stávalo, že jsem třeba půl směny neměla co dělat. A když se člověk nudí, tak mu ta směna vůbec neutíká. Tohle v Globusu nehrozí. Navíc jsem si polepšila i finančně. 

V Globusu jste už 9 let. Baví Vás pořád ta práce?

Globus není továrna, nemáme tady žádný výrobní pás. Člověk nedělá jednu a tu samou práci každý den. Ze začátku jsem hlavně obsluhovala u pultu. A musím přiznat, že to začalo být po čase trochu stereotypní.  Někomu to tak může vyhovovat, ale já jsem v tomhle akční. Takže jsem přešla do výroby. Nejdřív na baličku masa a uzenin. Nakonec pak do samotného zázemí, kde se vše vyrábí. Za tu dobu, kdy jsem tady, jsem se naučila snad skoro všechno, co jsem mohla.  Tedy vlastně… u řeznického válu na bourárně, kde se porcují ty velké půlky prasat a býků, jsem nebyla. Pak jsem ještě nebyla na přípravně, kde se maso upravuje těsně před tím, než jde k zákazníkům na pulty. 

To musí být frmol. 

V řeznictví je pořád co dělat. Občas je to dřina. Některé bedny nejsou zrovna lehké, ale vždycky se najde někoho, kdo vám s tím pomůže. A když máte hotovo u sebe nebo je potřeba, tak jdete pomáhat jinam. Když umíte všechno, tak je to paráda. Člověk se nenudí a rychleji mu ten čas v práci utíká. Zároveň ale pokud chce být někdo jen na jedné pozici, tak tam většinou jste. Za mě je ale lepší umět vše. Když potom třeba chybí nějaký kolega, tak ho snáz zaskočíte.  

Řezníci jsou pověstní tím, že začínají pracovat hodně brzy ráno. Vy máte malého syna, jak to zvládáte?

Vodím je do školky i do školy a je pravda, že kvůli tomu mám s naším šéfem domluvenou individuální pracovní dobu. Podle potřeby a možností začínám buď v 6 nebo v 7 hodin ráno. A když mám hlídání na odpoledne, tak jdu i na odpolední směnu. 

Vyšli Vám v tomto ohledu v Globusu vstříc bez problému?

Ano, nikdo s tím neměl problém. Na všem se tady dá domluvit a všichni si vycházíme vstříc. Náš šéf je v tomhle ohledu milionovej. Ví, že když můžu, tak ráda za někoho zaskočím nebo si vezmu směnu navíc. Opravdu nikdy s tím nebyl problém. 

Řeznictví je srdcem Globusu, vnímáte to při své práci? 

V Globusu jsem si v řeznictví prošla téměř vším, takže vím, že všechno, co tady vyrábíme, je zpracované z masa, které si tady sami bouráme. Všechno, co se tady vyrobí, se hned prodá. To je velký rozdíl, oproti tomu, jak to fungovalo u mého předchozího zaměstnavatele. 

A zákazníci? Ty to taky pociťují?

To byste měli vidět, jak zákazníci o Vánocích pociťují, že je řeznictví srcem Globusu. To, že se u našich pultů tvoří fronty je jasný důkaz, že prodáváme kvalitní maso a uzeniny. 

Jaké využíváte v Globusu benefity?

Je moc fajn mít obchod hned za zády. Po práci si můžu hned dojít nakoupit a pak domů. Navíc máme zaměstnaneckou slevu 10 % a Globus stravenkovou kartu, to se hodí. Tu můžeme ale uplatnit jen u nás. Dál využívám možnost masáží na pracovišti, máme je za výhodnou cenu. Když tedy nepospíchám vyzvednout malého.  Na každém hypermarketu taky mají k dispozici vstupenky na různé akce. V Praze je to například vstupenka do ZOO či Mirákula. Tu se synem taky občas využijeme.