Práce v Globusu mě baví, protože zde pracuji s lidmi, říká Daniel Štětka z trmického Globusu

Do trmického Globusu přišel čtyři měsíce po jeho založení. Nyní má Daniel Štětka na starosti oddělení potřeb pro zahrádkáře, pro které zajišťuje objednávky a prodej květin jak z Česka, tak z Holandska. Jak probíhá nákup květin a co musí jako vedoucí na svém oddělení hlídat nejvíce?

Co je náplní vaší práce v Globusu?

Od roku 2013 pracuji v zahradě, a to jak v té kryté, tak ve venkovní, která se nachází u parkoviště našeho hypermarketu v Trmicích. Pro obě zahrady objednávám zboží, případně ho zlevňuji, pokud se hůře prodává. K tomu mám na starosti papírnictví, sport a hračky. Předtím jsem pracoval v oddělení elektro.

Máte květiny rád?

Ano, květiny mám rád. Když mi bylo sedmnáct, pěstoval jsem u rodičů na zahradě přes padesát druhů kosatců. Pak jsem ale odešel na vojnu a táta, který k nim takový vztah neměl, si na tom samém místě vykopal studnu a bylo po nich.

Co obnáší prodej květin?

U květin se musí hlídat kvalita. Když dojde k jejímu zhoršení, kontaktuji floristku a květinu zlevníme třeba na polovinu – záleží na tom, v jakém stavu je. Ty, co jsou úplně špatné, se bohužel musí odepsat. Když květiny objednávám, většinou se domlouvám buď s holandskými nebo s českými dodavateli. Každý hypermarket Globus má vlastní zahradu, která se liší od těch ostatních. Všichni vedoucí zahrad si totiž sami určují, jaké květiny objednávají. Každý týden mají k dispozici nabídku, v níž je cca 300 druhů květin.

Byl jste se někdy podívat přímo u dodavatele, který do Globusu květiny dodává?

Své dodavatele jsme navštívili jak v České republice, tak v Nizozemí. Během pracovní návštěvy v Holandsku nám prezentoval svou nabídku květin náš dodavatel Hamiplant, který nám ukázal také jejich vystavení v zahradních stolech, logistické centrum a zázemí ve skladech. Podívali jsme se i na výstavu Plantarium a do výrobní haly pěstitele orchidejí, které také máme v nabídce. A na konci naší návštěvy jsme se zastavili na burze v Aalsmeeru.

Jaké množství květin se v Aalsmeeru prodává?

Je to největší květinová burza na světě, aukční budova má rozlohu jako 55 fotbalových hřišť. Denně se zde prodá až 16 milionů řezaných a milion hrnkových květin. Každou minutu si tedy na této burze někdo koupí více než 50 tisíc řezaných a 3 000 hrnkových květin. U českých dodavatelů jsme byli v Montanu a Arboeku, které patří k předním pěstitelům okrasných dřevin ve střední Evropě.

Jak taková burza funguje?

Klíčová je první nejvyšší nabídka, za kterou se květiny prodají. Burzovní systém je napojený na notebooky, na jejichž monitoru jede tlačítko – jako ruleta. V určitou chvíli vyskočí nabídková cena konkrétní květiny. Ten, kdo na danou cenu čeká, musí pak jako první reagovat stisknutím tlačítka, a vydražené květiny během okamžiku vykoupí. Pokud tlačítko nikdo nestiskne, pokračují květiny do dalšího burzovního kola s nižší cenou. Aukční systém cenu květin snižuje, dokud je někdo nekoupí. Vývoj květinové burzy v Aalsmeeru potom ovlivňuje oficiální ceny řezaných i hrnkových květin na celém světě.

Dříve jste pracoval také jako sportovní komentátor. 

Ano, dělal jsem to vždy při nějaké další práci. Ale pak se mi narodily dvě děti a už se to nedalo zvládnout.

Kde jste působil?

Pracoval jsem pro TV Lyra, bývalou regionální televizi Primy. Šlo o vysílání ústeckého kraje, pro které jsem sepisoval a komentoval všechna utkání v regionu, ať už šlo o hokej, fotbal, basketbal nebo volejbal. Jezdil jsem také na různé koňské závody a pokud se někde konala akce většího významu, cestoval jsem i mimo ústecký kraj. Materiál se potom stříhal ve studiu a následně vysílal v televizi.

Máte nějaký zážitek z období, kdy jste byl ve sportovním zpravodajství, na který nezapomenete? 

Díky této práci jsem se mohl setkat s hráči NHL, jako byl Andrew Ference nebo Roman Turek, či sportovci a lidmi, kteří se účastnili olympiád a různých mistrovství světa. To bylo velmi inspirující. V roce 2001 jsem pak na vlastní oči viděl pohár Stanley Cup ligy NHL. Do Litoměřic ho tehdy přivezli Martin Škoula a Milan Hejduk, kteří ho vyhráli s Coloradem Avalanche.

Co by měl umět komentátor, aby posluchače zaujal?

Měl by být vstřícný vůči posluchačům i hráčům. Myslím si, že s lidmi docela vycházím, ať už v Globusu nebo když jsem pracoval jako sportovní komentátor. Vždycky jsem se snažil k lidem přistupovat otevřeně a nikdy jsem neměl problém s tím, že by se mnou někdo odmítl udělat rozhovor. Později už jsem se neostýchal někde něco říct. Být milý k lidem má svou hodnotu.

Jaký máte vztah ke sportu teď, když pracujete v Globusu?

Práce v Globusu mě baví, protože i zde pracuji s lidmi. Sport pořád sleduji a se svými dvěma dcerami se účastním různých běžeckých závodů jako je RunCzech nebo RunTour. K tomu mám ještě certifikát na průvodce cestovního ruchu. Mohl bych provádět turisty jak v České republice, tak v zahraničí.  Nikdy jsem se tomu, ale nevěnoval, protože už na to taky nebyl čas.

Rád cestujete. Jaké země jste zatím navštívil?

Projel jsem dvacet jedna evropských zemí. Nejvíce se mi líbilo v Norsku, Monaku, Andoře a ve Švýcarsku. Rád bych se podíval ještě na Island.

Když tolik cestujete, existuje něco, co chybí Globusu ve srovnání se zahraničními hypermarkety?

Západní hypermarkety se umí dobře prezentovat. Ale myslím si, že jsme rovnocenní zahraničním, kvalitním obchodům. Po stránce prezentace je Globus asi nejlepší v republice – a to jak svým uspořádáním, tak tím, že má vlastní pekárnu, řeznictví a restauraci. Je to vlastně velmi komplexní obchod.

Jako malý stát.

Dá se to tak říct. Globus se neustále vyvíjí a snaží se být lepší. Nepřetržitě něco renovujeme a vymýšlíme, aby byl Globus prestižnější. Osobně rád plním přání lidí, snažím se zákazníkům vyhovět a vést kolegy k větší vstřícnosti. Práce v Globusu mě naplňuje stejně jako práce sportovního komentátora.