Řezník by neměl zastávat postoj „mouchy, snězte si mě“

Sdílet na facebooku
Řeznictví

Pavel Brzek dělá řezníka v Globusu na Černém Mostě už sedmnáct let. Do Globusu nastoupil ještě jako brigádník a už u nás zůstal.

pavel brzek.jpg

Jak své řemeslo vnímá stálice černomosteckého hypermarketu?

Podle Pavla by se měl správný řezník umět ke své práci postavit a nebát se masa. „Řezník by neměl zastávat postoj ‚mouchy, snězte si mě'. Člověk musí chtít. Když k nám nastoupí mladý učeň, stráví u nás při škole tři roky, projde si celým provozem a vyzkouší si všechno možné. Pak se rozhodne, jestli nakonec půjde na přípravnu, nebo jestli se hodí na bourárnu. A někdy člověku sedne obojí,“ popisuje.

Zatímco nám Pavel ukazuje míchárnu, ptáme se, co ho na jeho řemesle nejvíc baví. „Být pořád u jídla,“ odpovídá s úsměvem. A která věc je na řezničině nejtěžší? „To vstávání,“ směje se. Budíček mu každý den zvoní kolem čtvrté ranní. Do práce mu to ale naštěstí trvá jen čtvrt hodiny. Časné vstávání má však své výhody. „Dříve jsem byl noční pták a nechodil jsem spát dřív jak o půlnoci. Celých dvanáct let jsem chodil do práce na desátou, ale také jsem tu pak byl až do večera. Když jde člověk do práce brzy, dřív skončí, a má pak víc času pro sebe,“ vypráví.

 Brzo ráno se toho navíc v řeznictví děje nejvíc. Přijíždí maso a začíná se bourat. I s bouráním má Pavel bohaté zkušenosti, nyní se ale nejčastěji pohybuje na přípravně – to znamená, že má na starosti přípravu masa do prodeje a pult. Na tomto místě krájí výrobky, vznikají tu mimo jiné klobásy a párky. „Přípravna je má srdcovka, nejlepší místo. Často teď ale bývám i na míchárně, tam je člověk pánem svého času. Když ráno přijdu do práce, sepíšu, jaké výrobky se mají připravit. Zamíchám, pošlu to dál na přípravnu a je hotovo.“

 

Řeznictví v Globusu je Pavlova úplně první a zároveň i jediná práce, kterou vyzkoušel. 

„Jsem tady stálice,“ prohlašuje. Služebně patří mezi nejstarší zaměstnance hypermarketu na Černém Mostě. K řemeslu ho přivedl strýc, který kdysi také pracoval jako řezník. Pavel původně studoval střední školu zeměměřickou, když se ale v šestnácti letech dostal na brigádu do řeznictví, věděl, že sem prostě patří. Přestoupil na jinou školu, vyučil se řezníkem, zakotvil v Globusu a strávil tu už sedmnáct let. 

„Mám rád práci, kde se pořád něco děje – jako tady v Globusu. Pořád se to tu točí. Také se mi líbí, že se co nejvíce snažíme využít čerstvé maso v našich výrobcích,“ vypráví. Mimo to oceňuje i pravidelný příjem a že ho zaměstnavatel podrží, kdyby náhodou onemocněl.

 A holduje Pavel řezničině i v soukromí? „Dělám nanejvýš škvarkovou pomazánku. Já jsem byl stvořený tady v Globusu, ten ze mě udělal opravdového řezníka. A proto se tu taky nejvíc realizuji.“

Zpět na články
Sdílet na facebooku

Podobné články

I ve skladu na vás zkrátka čekají výzvy

I ve skladu na vás zkrátka čekají výzvy

Práce ve skladu je tak trochu neviditelná, bez ní by ale zůstaly regály prázdné. „Své úkoly si musíte dobře naplánovat a mít ve všem pořádek,“ říká...

Číst dále 2 minut čtení
Chleba je základ pekárny, podle něj poznáte dobrého pekaře

Chleba je základ pekárny, podle něj poznáte dobrého pekaře

Jako technolog pekařství a prodeje má Radim Krátký na starost rovnou osm hypermarketů. Do Globusu přišel s bohatými zkušenostmi, vždyť se pekařině ...

Číst dále 3 minut čtení
V Globusu jsem si začal vaření opět užívat

V Globusu jsem si začal vaření opět užívat

Šestá hodina ráno, káva na probuzení a prostudování jídelníčku. Přesně tak začíná směna Jiřího Dvořáka, kuchaře z restaurace na Černém Mostě.

Číst dále